hrudník:Osobní stránka na adrese: zachranari.stranky1.cz

Vyšetření hrudníku

-         se provádí pohledem, pohmatem, poklepem a poslechem (4P)

Orientace na hrudníku:

1)   vpředu:
1. přední střední čára - uprostřed sterna
2. sternální čára - po okraji sterna
3. parasternální čára - uprostřed mezi sternální a medioklavikulární čárou
4. medioklavikulární čára - uprostřed klíčku

2)     na boku: (5.)
přední axilární čára - podél laterálního okraje m. pectoralis maior
střední axilární čára - uprostřed podpažní jamky
zadní axilární čára - podél laterálního okraje m. latissimus dorsi

3)   vzadu:
6. skapulární čára - dolním úhlem lopatky
7. paravertebrální čára - podél okraje páteře
8. zadní střední čára - středém páteře po obratlových trnech

1. - přední střední čára                              

2. - pravá sternální čára

3. - pravá parasternální čára

4. - pravá medioklavikulární čára

5. - pravá přední axilární

6. - levá skapulární čára

7. - levá paravertebrální čára

8. - zadní střední čára

POHLED

-       normální hrudník je symetrický, při dýchání se rovnoměrně  rozvíjí

- před zahájením vyšetření je nutno si povšimnout případné dušnosti,  

   cyanózy, bolestivé reakce vázané na dýchání

-         tvarové varianty hrudníku:

1)   pyknický - má prodloužený zadopřední průměr, vodorovně probíhající žebra

2)   astenický - je dlouhý, plochý

3)   nálevkovitý - se vyznačuje vpáčenou dolní částí hrudní kosti ("ševcovský")

4)   soudkovitý - je krátký, fixovaný v inspiračním postavení, s prodlouženým předozadním průměrem, vyskytuje se u emfyzému, chronické obstrukční choroby bronchopulmonální

5)   kyfoskoliotický - je asymetrický, s gibbem, dextro či sinistroskoliózou, vzniká v souvislosti s rachitidou prodělanou v dětství

6)   ptačí - se vyznačuje zduřením chrupavčitých konců žeber po prodělané křivici (rachitický růženec)

7)   retrakce hemitoraxu - se může projevit při atelektáze, vlivem srůstů, po torakoplastice

8)   vyklenutí hrudníku - vznikne při velkém pneumotoraxu nebo pohrudničním výpotku

- při vyšetření lze pozorovat kyfózu, příp. kyfoskoliózu. Pozornost se zaměřuje i na přítomnost pooperačních jizev v souvislosti s operacemi srdce a plic (sternotomie, mezižeberní prostory).

Foto 8,9,10,11

-         dýchání: Eupnoe je normální dýchání o frekvenci 16 - 18 vdechů za minutu

1)   tachypnoe - se projevuje frekvencí zrychlenou, např. při rozčilení, bolesti, horečce, u bronchopulmonálních a kardiálních onemocnění

2)   bradypnoe - znamená zpomalené dýchání, např. při otravě alkoholem, nitrolební hypertenzi

3)   apnoe - je zástava dechu, přechodná nebo trvalá (smrt)

4)   hyperpnoe - je označení pro prohloubené dýchání, např. při horečce, závažné anémii nebo acidóze, tzv. Kussmaulovo dýchání (dekompenzovaný diabetes mellitus, urémie)

5)   periodické dýchání (Cheyne-Stokesovo dýchání) se vyznačuje narůstající amplitudou a rychlostí dechu, následným zpomalením a snížením amplitudy; vzniká apnoe a opětovné opakování cyklu.
Vyskytuje se u závažných CMP. Ve spánku může být projevem incipientní levostranné srdeční slabosti

POHMAT

-         hrudní stěny slouží především k vyšetření hrudního chvění, pleurálního třecího šelestu, kvality stěny, bolestivosti a rezistencí

-       hrudní chvění (fremitus pectoralis) je za fyziologických okolností symetrické na obou stranách hrudníku

1)   zesílené - zjišťuje se nad infiltrovanou plicní tkání (pneumonie, bronchopneumonie - lepší vodivost tkáně)

2)   zeslabené, příp. vymizelé - je přítomno u fluidotoraxu nebo pneumotoraxu (izolační vrstva tlumí přenos chvění) a emfyzému

-         pleurální třecí šelest může být hmatný u rozsáhlejší suché pleuritidy

POKLEP

-       je u zdravých osob plný, jasný, srovnatelný na obou stranách hrudníku   

1)   Zkrácený - vzniká při ztrátě vzdušnosti plíce (pneumonie, atelektáza), u fluidotoraxu (hranice má tvar paraboly s vrcholem v axile)

2)   hypersonorní - souvisí se zvýšenou vzdušností plíce (emfyzém) nebo s pneumotoraxem, kdy může být poklep až bubínkový

POSLECH

-         za fyziologických okolností je nad plícemi dýchání sklípkové, čisté, bez vedlejších fenoménů. Trubicové dýchání je slyšitelné pouze nad jugulem, horním sternem a mezi lopatkami

1)   sklípkové dýchání

a)   zostřené

·       difúzně - při zesíleném dýchání, např. acidotickém (dekompenzovaný diabetes mellitus, urémie)

·       jednostranně - kompenzatorní projev (rozsáhlá infiltrace, komprese fluidotoraxem

b)   oslabené je přítomno u emfyzému, atelektázy, u pleurálního výpotku a pneumotoraxu, někdy až neslyšné

c)    s prodlouženým exspiriem - vzniká při obstrukci dýchacích cest (chronická obstrukční choroba bronchopulmonální, asthma bronchiale)

d)   smíšené - může být u bronchopneumonie

2)   trubicové dýchání - slyšitelné mimo velké dýchací cesty je nálezem patologickým. Vzniká exsudací do plicních sklípků (pneumonie) nebo při jejich kompresi (výpotek)

3)   vedlejší dýchací šelesty

a)    suché - jsou pískoty, vrzoty, praskoty, vznikají chvěním vazkého sekretu v inspiriu i exspiriu. Vyskytují se u akutní a chronické bronchitidy a bronchiálního astmatu. Nález se mění v souvislosti s kašlem

b)   vlhké - vznikají za přítomnosti tekutého nebo polotekutého obsahu v dýchacích cestách

·       nepřízvučné - tvoří se v bronších (okolní tkáň není infiltrovaná), jsou přítomny u akutní a chronické bronchitidy, bronchiektasií, edému plic

·       přízvučné - jejich vznik je vázán na infiltraci nebo kompresi okolní tkáně (je vodivější), jsou přítomny u bronchopneumonie

·       krepitace (crepitus) mohou být normálně přechodně slyšitelné na plicních basích. Vznikají v inspiriu oddělováním stěn kolabovaných alveolů, jejich rozpětím mizí. Jejich přetrvávání je patologické, podmíněné exsudací do alveolů. Vyskytují se u pneumonie - crepitus indux, redut

c)      pleurální třecí šelest - vrzavý zvuk, vzniká třením zánětlivě  

       změněných pleurálních listů. Zjišťuje se u suché pleuritidy

-         hrudní hlas (bronchofonie) je nad plícemi stejnoměrně slyšitelný

-         oslabený - vzniká při poruše plicní vzdušnosti (atelektáza), výpotku nebo pneumotoraxu

-         zesílený - se nachází při plicní infiltraci (pneumonie, plicní infarkt).

NEJČASTĚJŠÍ FYZIKÁLNÍ NÁLEZY U ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST

-         popis vyšetření zachovává pořadí pohledu, pohmatu, poklepu a poslechu

Akutní bronchitida (mladý člověk)

·       bez dušnosti

·       distanční bronchitické fenomény (mohou být slyšitelné při velkém nálezu)

·       fremitus pectoralis oboustranně normální

·       poklep plný, jasný

·       dýchání sklípkové, v obou dechových fázích jsou přítomny suché nebo vlhké fenomény (podle charakteru intraluminálního obsahu)

·       bronchofonie není změněna

Emfyzém

• soudkovitý hrudník
• fremitus pectoralis zeslabený
• poklep hypersonorní
• dýchání sklípkové, oslabené. Při současné chronické bronchitidě bývají suché nebo vlhké fenomény
• bronchofonie oslabená.

Pleurální výpotek

-         představuje přítomnost tekutiny mezi pleurálními listy. Je průkazný při objemu > 500 ml

·       obvykle bez dušnosti, event. přítomnost závisí na velikosti výpotku

·       fremitus pectoralis v místě výpotku oslabený

·       poklep zkrácený až temný, hranice tvaru paraboly s vrcholem v axile, při horní hranici bývá poklep hypersonorní až bubínkový (Škodův tón)

·       bronchofonie zeslabená

-         druhy výpotků dle etiologie:

1)   transsudát - chudý na bílkoviny, specifická hmotnost do 1013 g/l, obsah bílkovin <30 g/l, vzniká nejčastěji při srdeční insuficienci

2)   exsudát - je bohatý na bílkoviny, specifická hmotnost vyšší než 1013, obsah bílkovin >30 g/l, vyskytuje se u TBC