EKG
Anatomie:
Narozhraní
horní duté žíly a P síně se nachází sinoatriální uzel, kterýpředstavuje elektrický pacemaker srdce.
Převod vzruchu přes síně doatrioventrikulárního uzlu se děje přes normální buňky myokardu. A-V
uzelpokračuje Hisovým svazkem, který se rozdvojuje na pravé a levé raménko, kterémá přední a zadní
větev.
Nejvyššífrekvenci
pacemakru má S-A uzel - norma 60-90/min
Hlavnímdiagnostickým
vyšetřením zůstáva EKG, kterou v roce 1906 zaved Einthoven.
Jeto citlivý galvanometr, který je schopen snímat
nepatrné potenciály při srdečníčinnosti.
Vlastnídetekce elektrické aktivity se provádí
pomocí elektrod:
Unipolárníkončetinové svody: PHK - červená
LHK-
žlutá
PDK-
černá
LDK-
zelená
Hrudnísvody: V1 - 4.
mezižebří vpravo u sterna
V2
- 4. mezižebří vlevo u sterna
V3
- 5.mezižebří vmedioklavikulární čáře
V4
- 5.mezižebří vpřední axilární čáře
V6
- 5.mezižebří vestřední axilární čáře
Musíbýt zajištěn dobrý kontakt
elektrody s kůží - navlhčení, gel, Vyšetřovaný
leží!
TvarEKG
křivky:
EKGobraz je dán
depolarizací síní - vlna P
depolarizacíkomor
- komplex QRS
repolarizacekomor
- vlna T
ÚsekST je v
izoelektrické rovině a spojuje terminální část komorového komplexusvlnou
T.
Změřených intervalů jsou
nejdůležitější:
PQ-
0.12-0.20s
QRSdo
0.10s
VlnaP je pozitivní. P mitrale - u
mitrálních vad s rozštěpením vrcholu.
Sinusovýrytmus
znamená, že před každým komplexem QRS je vlna P v konstantní
vzdálenostiP-Q.
PatologickéEKG -
Arytmie
Poruchysrdečního rytmu mohou být subjektivně zcela němé, nebo se mohou
projevovatpříznaky, jako např. palpitace, dušnost, stenokardie,
synkopy.
Přesnějšíklasifikace
arytmiíí vyžaduje pečlivé vyšetření EKG, kde si všímáme intervaluPQ, lokalizace vlny P, tvaru
komorového komplexu a tvar vlny T.
Některéarytmie se projeví až při ergometrii, jiné odkryjeme Holterovým
monitorováním.
Mechanismusvzniku
arytmií
Arytmiemohou
vzniknout poruchou:
1.Tvorby
impulsu
2.Vedením
vzruchu
3.Kombinací obou
poruch
Uvedenéporuchy mohou
vzniknout z kteréhokoliv místa převodního systému i
srdečníhosvalu.
Klasifikacearytmie
I.Poruchy tvorby implusu : 1. Sinusové arytmie
2.
Supraventrikulárníarytmie
3. Komorové
arytmie
II. Poruchy vedení vzruchu :1. Sinoatriální
blokáda
2. Atrioventrikulární blokáda
1-3.stupně
3. Raménková
blokáda
Sinusová tachykardie
Frekvence vyšší než 100/min.Příčiny jsou horečka,
neurocirkulační asténie, hyperthyreoza.
Tachykardie nastává jakoreflexní reakce na pokles
krevního tlaku, může být provokována farmaky.EKGobraz -
rytmus je pravidelný, rychlý QRSkomplexy štíhlé.
Sinusová
bradykardie
Pomalý sinusový rytmus -frekvence nižší než
50/min. Fyziologicky je u mladých trénovaných sportovců,patologicky u spodního infarktu,vlivem léků.
Nízká frekvence může přivoditoběhové selhání.
Supraventrikulárnítachykardie
Vznikají z jednoho nebo víceložisek mimo sinusový uzel.
Tepová frekvence je mezi 140-220/min.Atrioventrikulární vedení je zachované a síňový stah je proto
sledovánkomorovým stahem. Záchvaty většinou trvají jen několik minut a mohou býtprovokovány
kouřením, kávou, alkoholem, emocemi.Může však vyvolat srdečníselhání. EKG obraz - QRS komplex má
normální konfiguraci, vlny T mohou býtrůzně deviované.
Fibrilace síní
jsou
nepravidelné stahysíní, při frekvenci nad 300/min. Mechanismem vzniku je pravděpodobně
re-entrymechanismus, nebo vícečetné ložisko v oblasti síní. Jistý stupeň AV blokády jevždy přítomen.
Komorový rytmus je vždy pomalejší než síňový, je však zcelanepravidelný. Fibrilace síní znamená vždy
patologický proces, postiujícísrdeční sval. Podporuje vznik trombů a možnost embolizace. Nacházíme
zcelanepravidelný tep, na EKG chybí vlna P, komplexy QRS jsou nepravidelné,frekvence komor je kolem
100/min.
Komorové
extrasystoly
Příčinou jsou ektopickéfokusy v komorách. Vznikají
v důsledku hypoxie při dilataci selhávající komory,ale i vlivem léků. Jsou indukovány kávou,
kouřením, stresem. EKG obraz -základní rytmus je přerušen předčasným atypickým a rozšířeným
komplexem QRS sbizardním tvarem, je následován vlnou T.
Komorová
tachykardie
Je běh tří a více komorovýchextrasystol. Příčinou
je vždy závažné onemocnění srdce, nejčastěji AIM, ICHS.Zhoršuje oběhovou situaci a vyvolává srdeční
selhání, může vést i ke vznikušoku.
Komorová
fibrilace
Chaotická elektrickáaktivita s hemodynamicky
neúčinnými kontrakcemi komor, čímž dochází k zástavěoběhu.
Sinoatriální
blokáda
V sinusovém uzlu se tvoříimpulsy a některé z nich
se nepřenesou na síně - chybí vlny P. Při náhlémvzniku se může objevit
synkopa.
Atriovetrikulární blokáda
Příčinou jsouaterosklerotické změny koronárních
tepen. Vzniká částečná nebo úplná blokádapřevodu vzruchu ze síně na komory. Při prvním stupni je
pouze prodloužena dobapřevodu, u druhého stupně část impulsu komor nedosáhne. U třetího stupně
-kompletní blokáda - žádné impulsy ze síní nedosáhnou komor a komory jsoustimulovány nižším
pacemakerem. U tohoto stupně je léčbou kardiostimulace.
Další blokády mohouvzniknout v
kterékoliv části převodního systému : blokáda pravého Tawarovaraménka, levého Tawarova raménka, nebo
vedení vzruchu abnormálním můstkemvodivé tkáně - WPW
syndrom.
Ischemické
poruchy
Podkladem je uzávěrkoronární tepny, nejčastěji se
jedná o trombózu na aterosklerotickém plátu.Většina infarktu postihuje levou srdeční komoru. Osud
koronární okluze a tím iosud nemocného závisí na rychlosti vzniku. EKG obraz - elevace úseku ST,
kterýsplývá s vlnou T do oblouku označovaného jako Pardeho vlna. Později se vlna T zelevovaného
úseku ST obrací směrem dolů. U infarktu postihujícím celou tloušťkusrdeční stěny se objevuje
hluboké, široké Q.
Elevace ST s negativní
vlnouT
často přetrvává několikměsíců po AIM.Závažnou
komplikací srdečního infarktu jsou nejrůznější poruchyrytmu, které souvisí s hypoxií, s vyplavením
katecholaminu.
