Příznaky chorob
gastrointestinálního ústrojí
-
mezi nejčastější
projevy postižení gastrointestinálního ústrojí patří bolest, dyspepsie
a motorické poruchy
-
břišní bolest je projevem nejvýznamnějším. Rozdělujeme ji na:
1) somatickou (parietální)
- vznikající podrážděním stěny břišní, pobřišnice, kořene mezenteria a bránice;
je ostrá, ohraničená, lokalizovaná, často provázená reflexním stahem svalstva (défense musculaire); vedou ji senzitivní větve míšních nervů
2) viscerální -
způsobenou podrážděním vnitřních orgánů (napětím pouzdra nebo svalové stěny
orgánů); bolest je tupá, hůře hodnotitelná, obvykle ve střední čáře, její
lokalizace neodpovídá orgánovému uložení; probíhá nervy sympatiku
3) přenesenou (vystřelující)
- vyvolanou silným podnětem nebo anatomickým poškozením orgánů (průchod
kaménku, uskřinutí střeva); bolest vystřeluje na povrch těla do míst
inervovaných míšními nervy ze stejných kořenů, které zásobují postižený orgán;
typický směr bolesti pomáhá určit její původ
-
při hodnocení břišní bolesti sledujeme:
1)
charakter (ráz) - bývá tupá, tlaková, palčivá a křečovitá
2)
lokalizaci - umístění nemusí odpovídat uložení orgánu
3) iradiaci (vyzařování)
- má větší význam než lokalizace, umožňuje soudit na postižený orgán,
nejčastější směry:
a)
vzhůru z epigastria: afekce dolního jícnu, kardie
a horní části žaludku (dif. dg nutno odlišit stenokardie)
b)
do pravého podžebří: gastroduodenální vřed, žlučové cesty, hlava pankreatu
c)
pod pravou lopatku: onemocnění žlučníku
d)
do levého podžebří a pod levou lopatku: tělo a kauda pankreatu, žaludek, karcinom tračníku
|
e) |
mezi lopatky: zánět a vřed
jícnu, kámen v ductus cystius, penetrace gastroduodenálního vředu |
f)
do ramene: afekce bránice a podbráničního prostoru (subfrenický
absces, infarkt sleziny, perforace gastroduodenálního vředu)
g)
do třísel: ledviny, močovody
-
trvání - je různé, obvykle příznačné pro typ onemocnění.
Křečovitá bolest trvá sekundy, minuty, popřípadě hodiny; slizniční podráždění
se projevuje dny, ale i týdny
-
rytmus - představuje střídání bolesti s obdobím klidu
"Kolika" (kolikovitá bolest) - je rytmicky se opakující, opětovně ustupující
břišní bolest, různé délky trvání, způsobená peristaltikou dutých orgánů (spazmy a uvolnění hladké svaloviny) usilující o překonání
překážky průchodnosti (biliární - kamínek ve žlučovodu,
renální - kamínek v močovodu, střevní - ileus, dyskineze).
-
vyvolávající a ulevující vlivy:
1)
příjem potravy - může tlumit i vyvolávat bolest (duodenální a
žaludeční vřed)
2)
defekace - obvykle provokuje bolest u onemocnění konečníku
(karcinom, proktokolitida) a řitního kanálu (fisura, hemoroidy)
3)
vhodná poloha - přináší úlevu u refluxní choroby jícnu
(elevace hrudníku), karcinomu pankreatu ("na všech čtyřech")
Vnímání bolesti
-
závisí na druhu a
velikosti podnětu, také na prahu vnímavosti a interpretaci pocitů ze strany pacienta.
-
a možnost extraabdominálního
původu bolesti je třeba také vždy myslet. V úvahu přichází bolest
kořenová, postižení břišní stěny, myalgie, infarkt spodní stěny, celkové
projevy jiných onemocnění (dekompenzovaný diabetes mellitus), vliv toxoinfekční
a postižení CNS (tabes dorsalis).
-
dyspepsie je
obtížně definovatelný pojem. Používá se pro sumární vyjádření
"nevůle" v zažívacím ústrojí funkčního nebo organického původu,
případně extragastrointestinální povahy (metabolizmus, léky)
-
horní (žaludeční) dyspepsie - představuje:
a)
nauzeu (pocit na
zvracení)
b)
zvracení
c)
říhání
d)
pyrozu (pálení
žáhy)
-
dolní (střevní) dyspepsie - v popředí jsou:
a)
poruchy
vyprazdňování stolice
b)
flatulence
(odchod plynů)
c)
meteorizmus
(nahromadění plynu v trávicí trubici)
-
znamená pocit
uváznutí pevného sousta při polykání. Podle lokalizace jde o horní nebo
dolní typ. Příčinou bývá zejména karcinom nebo vřed jícnu, refluxní choroba,
spazmy
-
paradoxní
dysfagie představuje potíže při polykání tekutiny. Bývá funkční povahy
-
je palčivý pocit
za dolním sternem vázaný na reflux žaludečního nebo duodenálního obsahu do
jícnu. Charakter obtíží vyžaduje vyloučení anginy pectoris.
-
má komplexní
reflektorickou povahu, vzniká podrážděním centra pro zvracení.
-
Podle příčiny se
dělí na:
a) centrální -
vlivy toxické (acidóza, urémie), léky (digoxin, morfin), psychogenní (odpor),
nitrolební hypertenze (zvracení bez nauzey)
b) periferní -
u onemocnění gastroduodenálních, biliárních, ale i otogenních a v graviditě
-
správné posouzení
zvracení z pohledu diagnostického vyžaduje zhodnocení souvislostí jeho
vzniku a posouzení zvratků
-
vznik - závislost na příjmu potravy ( časová a druh
potravy)
-
vzhled - zabarvení, přítomnost potravy (čerstvá, natrávená),
event. krve
-
zápach - kyselý znamená přítomnost HCl, fekální souvisí
s obstrukcí střevní
-
zácpa znamená
obtížné vyprazdňování tuhé stolice
-
průjem se
projevuje vyprazdňováním nebo vyprázdněním řídké nebo vodnaté stolice, častěji
než obvykle
-
hodnocení ze
strany pacienta je v obou případech subjektivní, což ztěžuje diagnózu.
Hodnotí se počet stolic, množství, konzistence, příměs, vztah k příjmu
potravy.
-
posuzuje se pocit
nutkání na stolici, tenezmus
-
příčiny mohou být
funkční, infekční, organické, vyžadují vždy pečlivé posouzení pro možnou
přítomnost kolorektálního karcinomu
-
meléna
znamená odchod řídké stolice černé barvy, dehtovitého vzhledu. Vzniká při
krvácení v horní části trávicí trubice (jícen, žaludek, doudenum).
Hodnocení černě zbarvené stolice může ztížit předchozí požití jídel ze zvířecí
krve, některé léky (s obsahem železa nebo vizmutu, živočišné uhlí).
-
krvácení
z dolní části gastrointestinálního traktu se projevuje enteroragií (krev není natrávená). Její
nejčastější příčinou bývá kolorektální karcinom, vnitřní hemoroidy a
idiopatická proktokolitida.
-
představuje
zvracení čerstvé nebo natrávené krve. Zabarvení závisí nejen na intenzitě
krvácení, ale i na rychlosti evakuace žaludku a přítomnosti HCl. Pomalé
vyprazdňování a působení kyseliny solné vyvolává hnědočerné zbarvení, jako
kávová sedlina
-
zdrojem krvácení
bývají nejčastěji jícnové varixy, duodenální a žaludeční
vředy, hemoragická gastropatie a nádory. Výskyt příměsi krve při opakovaném,
namáhavém zvracení svědčí s vysokou pravděpodobností pro Mallory-Weissův syndrom (lacerace - slizniční trhlinky distálního
jícnu)
-
hodnocení
hematemezy vyžaduje vyloučení krvácení z jiného zdroje (epistaxe,
hemoptýza), případně záměnu s přijímanou potravou (borůvky, červená řepa)
nebo léky (živočišné uhlí)
-
hematemeza se
může vyskytovat současně s melénou.
