Příznaky chorob oběhového
ústrojí
BOLEST
- je závažným klinickým příznakem. Při jejím
posuzování hodnotíme:
1) charakter
2) lokalizaci
3)
vyzařování
4) provokaci
5) úlevové manévry
Anginózní bolest -stenokardie, se vyskytuje u ischemické
choroby srdeční. Obvykle vzniká přinámaze (chůze, chůze do kopce) nebo při rozčilení. Zhoršuje ji
chlad, např.přechod z tepla do zimy. Při přerušení námahy ustupuje. Může vzniknout
iv klidu.
Je to tlaková, svíravá nebo palčiváplošná
bolest lokalizovaná retrosternálně, někdy v celém prekordiu.
Vystřeluje do krku, dolní
čelisti, levého ramene, malíkové strany levé paže,ale i do zad a epigastria.
Trvá řádově minuty (angina pectoris), přitrvání delším než 20
min, zejména když se projeví v klidu, nutno pomýšletna infarkt myokardu. (Intenzita bolesti
je však výraznější, bývajídoprovodné vegetativní reakce - nauzea, úzkost,
pocení). Reakce na nitráty podané pod jazyk sedostavuje
u anginy pectoris do 5 min, trvá-li déle, je podezření nainfarkt myokardu.
Perikardiální bolest je
ostrá, spíše prekordiálně lokalizovaná,dlouhodobého trvání. Zhoršuje se přizměně polohy a v závislosti na dýchání. Nebývá spojena
s námahou,zmírnění bolesti se projevuje vsedě a v předklonu. Vzniká
obvyklev souvislosti s virovým infektem, infarktem myokardu a pokardiochirurgickém
výkonu.
Bolestu disekujícího aneuryzmatu aorty
je prudká,velmi intenzivní bolest připomínající infarkt
myokardu, vystřelující do zadnebo břicha, vzniká náhle, jako "švihnutí bičem", často po
námaze(př. zvednutí břemene).
Funkční prekordiální
bolest je píchavá, bodavá bolest lokalizovaná dooblasti
hrotu srdečního, vznikající v klidu nebo při psychické zátěžiu mladých lidí, často je
provázena pocitem nemožnosti dodechnout.
V rámci diferenciální diagnostiky bolesti
na hrudi nutno vyloučit obtížeextrakardiální, a to vertebrogenní, interkostální neuralgie,
bolestu refluxní poruchy jícnu
- jsou nepříjemné,intenzivně vnímané projevy srdeční činnosticharakterizované
zejména:
1) krátkodobounepravidelností tepu
2) "přeskočením"
3) pocitem"krátkodobého zastavení"
4) rychlýmpravidelným bušením
(paroxyzmální tachykardie)
5) rychlýmnepravidelným bušením srdce (fibrilace
síní).
- mohou být způsobenéarytmiemi (extrasystoly, fibrilace síní, paroxyzmální tachykardie), proto jenutné po jejich příčině pátrat
- je závažnýmklinickým projevem levostranné srdeční
slabosti při ischemickéchorobě srdeční, hypertenzi a chlopenních vadách
- projevuje se přinámaze, v klidu nebo
záchvatovitě
Námahová dušnost se hodnotí podle kriterií NYHA (New York HeartAssociation)
z roku 1964:
1. stupeň - obvyklá fyzická aktivita nezpůsobuje
dušnost anistenokardie, ta je vyvolána jen velkou zátěží
2. stupeň - obvyklá fyzická aktivita způsobuje dušnost
neboanginózní bolest (tolerance běžné denní zátěže je ale dobrá)
3. stupeň - malá zátěž (pomalá chůze po rovině,
oblékání,toaleta) vyvolává dušnost, v klidu bez potíží
4. stupeň - projevy klidové
dušnosti
Záchvatovitá dušnost:
Astma cardialevzniká při akutní
levostranné srdeční insuficienci, která vedek městnání v plicích. Pacient se probouzí
pocitem nedostatku vzduchuasi za 2-3 hod. po usnutí, zaujímá ortopnoickou polohu, dušnost může
ustoupit(snížení žilního návratu ) nebo progreduje a rozvíjí se.
Edém plic(vzniká průnikem tekutiny do intersticia a
alveolů). Vyznačuje se extrémnídušností, úzkostí, chrčivým dýcháním, často slyšitelným na dálku
(připomínáprobublávání), přítomností zarůžovělé tekutiny v ústech.
Objevuje se v noci,
u mitrální stenózy na vrcholu námahy
kardiomegálie se známkami mírného městnání v malém
oběhu |
kardiomegálie – městnání v malém oběhu, vpravo zánětlivé změny v městnaném terénu, kardiostimulátor |
- dělí se nacentrální a periferní - údaje poskytnuty ve stati celkové
vyšetření
- smíšená cyanóza,kombinace centrální a periferní, se projevuje u levostrannésrdeční slabosti
- vznikajívzestupem žilního tlaku při pravostranné srdeční slabosti za
spoluúčastihormonálních mechanizmů (systém renin - angiotensin - aldosteron)
- mírné edémypostihují obě dolní končetiny, v úvodu srdeční slabosti
obvykle mizí běhemnoci
- je krátkodobáztráta vědomí trvající několik minut, způsobená nedostatečným
prokrvením mozku
Kardiální synkopa
1) z arytmie-
extremní tachy a bradyarytmie způsobují náhlý pokles minutového objemu (Adams-Stokesův syndrom je označení synkopyvznikající při přechodné asystolii nebo
komorové tachykardii)
2) z aortální
stenózy se projevuje při námaze nebo po jejím
skončení;synkopa je způsobena omezeným průtokem krve stenózou
3) z obstrukce mitrálního ústí
- myxomem nebo velkým trombem v levé síni; vzniksynkopy závisí na poloze nebo na
námaze
Cirkulační synkopa
1) ortostatická-
vzniká ve stoje hromaděním krve v dolních končetinách,v souvislosti s poruchou
baroreceptorů. Přispívajícími faktory jsoudehydratace, žilní varixy na dolních končetinách,
medikamenty (diuretika,hypotenziva, nitráty)
2) vazovagální- projevuje se obvykle
u zdravých osob pod vlivem bolesti, strachu, hladu,dusna. Synkopa vzniká rychle, po pádu nebo
uložení do horizontální polohy sevědomí rychle upravuje
3) syndrom karotického sinu se manifestuje při podráždění karotického sinuu zvláště citlivých osob; vede
k bradykardii, hypotenzi a ztrátěvědomí. Vzniká záklonem nebo otočením hlavy, tlakem těsného
límečku
Extrakardiální synkopa
- bývá
způsobena arteriosklerózou, kašlem nebo hyperventilací
1) z městnání- projevuje se
u mitrální stenózy při ruptuře endobronchiálních kolaterál
2) z plicního infarktu - se vyznačujeexpektorací tmavě červené
krve, zároveň dušnost, pleurální bolest
3) z plicního edému -
expektorace narůžovělého sputa při akutnílevostranné
insuficienci
- v pravémhypochondriu vzniká akutní distenzí jaterního pouzdra při
pravostranné srdečníinsuficienci