Vyšetření břicha
-
vyšetřujeme pohledem
(inspekce), poklepem (perkuse), pohmatem (palpace), poslechem (auskultace) a per rectum
ORIENTACE
NA BŘIŠE
-
pro orientaci na
břiše slouží topografické rozdělení pomocí čar:
a)
horizontálních,
vedených pod oblouky žeberními a čarou spojující lopaty kyčelních kostí
b)
vertikálních,
podél zevních okrajů přímých břišních svalů
-
vzniklé oblasti
se označují:
a)
v horní
části: epigastrium, pravé a levé hypochondriím
b)
ve střední části:
pravé a levé mezogastrium a periumbilikální krajina
c)
v dolní
části: pravé a levé hypogastrium a suprapubická krajina
-
druhou možností
je rozdělní břicha do kvadrantů
pomocí vertikální a horizontální čáry procházející pupkem na pravý
horní a dolní, levý horní a dolní kvadrant.
-
vyšetření břicha
se provádí u ležícího pacienta s pokrčenými dolními končetinami
v kolenou, v klidném prostředí. Vyšetřující osoba přistupuje zprava,
při vyšetření má sedět.
POHLED
-
se posuzuje
úroveň břicha ve vztahu k hrudníku, souměrnost, postup dechové vlny
- fyziologicky podle stupně výživy,
je břicho v úrovni, nad či pod úrovní hrudníku, souměrného tvaru. Pupek je
vtažený, typicky lokalizovaný. Dechová vlna postupuje oboustranně do třísel.
-
Kromě břicha se inspekce soustřeďuje na posouzení možných
extraabdominálních projevů onemocnění v jiných lokalizacích
3)
vzhled:
a)
kachexie - bývá u nádorů, zejména GIT
b)
objemné břicho, astenický trup a končetiny
se vyskytují u dekompenzované jaterní cirhózy a celiakie
c)
obezita je často ve spojení s cholelitiázou
foto 12
4) poloha:
a)
nehybný pacient - bývá u difúzní peritonitidy
b)
neklidný pacient, často
měnící polohu - při abdominální
kolice
c) |
"na všech
čtyřech" - bývá
u pacientů s pankreatitidou nebo nádorem pankreat |
5)
kůže:
b)
ikterická při prehepatální a hepatální žloutence
c) ikterická s exkoriacemi
u posthepatální žloutenky
d) hemoragická diatéza
s výskytem petechií, purpury a hematomů, bývá přítomna
u jaterního selhání
e)
pavoučkové névy lokalizované v horní části trupu nebo i
v obličeji a na horních končetinách se objevují při jaterní
cirhóze. Rozsah postižení souvisí s aktivitou choroby (možnost
nespecifického výskytu névů malého rozsahu například v těhotenství)
1)
hlava:
a)
spojivky bledé
při anémii
b)
okolí očí, úst,
nosních křídel s pihami - bývají u Peutz-Jeghersova
syndromu
d)
viditelná pulzace břišní aorty je patrná u hubených lidí nebo při jejím
aneurysmatickém rozšíření
2)
barva kůže:
a)
žlutá difúzně
při ikteru, ústup zabarvení je pomalejší ve srovnání s plazmatickou
hladinou bilirubinu
b)
fialová paraumbilikálně (Cullenovo znamení) vzniká šířením
retroperitoneálního hematomu u těžkých akutních pankreatitid
c)
modrá -
hematomy různého stáří při hemoragické diatéze, v souvislosti
s aplikací heparinu či inzulinu do podkoží
d)
pigmentovaná v rozsahu linea alba u Addisonovy choroby nebo po radioterapii
3)
strie:
a) perleťové vznikají rychlým rozepětím břišní stěny při zvětšení
objemu břicha ascitem, obezitou nebo v graviditě
b) fialové jsou přítomny u Cushingova syndromu
4)
žilní kresba - "Caput medusae" -
žíly se radiárně sbíhají k pupku nebo jsou patrné v laterálních částech
břicha. Oba nálezy jsou při portální hypertenzi
5)
anasarka - znamená pokročilé generalizované prosáknutí
podkoží. Tekutina se hromadí také v dutině břišní, hrudní a perikardiální.
Vzniká při pokročilém pravostranném srdečním
selhání, jaterní cirhóze a závažné hypoproteinemii.
6)
pooperační
jizvy - mívají typickou lokalizaci
podle druhu operace. Nejčastěji se vyskytují jizvy:
a)
po horní střední
laparotomii (operace žaludku a duodena, žlučníku a žlučových cest)
b)
po dolní střední
laparotomii (operace gynekologické a porodnické, urologické)
c)
po kombinované
laparotomii (rozsáhlé břišní operace)
d)
subkostálně
vpravo (operace žlučníku)
e)
v pravém
hypogastriu (appendektomie)
f)
suprapubicky (operace
gynekologické)
g)
po pravostranné a
levostranné lumbotomii (operace ledvin)
h) |
kombinace uvedených jizev
s jizvami malými nepravidelného tvaru (operace spojené s drenáží) |
i)
krátké jizvy
v různých lokalizacích po diagnostických či terapeutických laparoskopiích
-
barva jizvy
naznačuje její stáří (červeno-růžová - nedávná operace, jizva barvy kůže
-starší). Komplikované hojení může vést ke vzniku kýly v jizvě.
U některých osob vzniká jizva koloidní.
-
břicho je za fyziologických okolností symetrické
-
patologicky lze
pozorovat:
a)
celkové vyklenutí u obézních osob, při meteorizmu, ileózním stavu a u ascitu
(břicho se tvarově mění v závislosti na poloze)
b)
místní vyklenutí jsou způsobená cystami, kýlami, diastázou přímých břišních svalů,
nádory, hepatomegalií, splenomegalií, naplněným žaludkem, střevem, močovým
měchýřem
c)
kýly (hernie)
nejčastěji vznikají v pupku, tříslech a pooperačních jizvách (velikost
kolísá v závislosti na nitrobřišním tlaku)
d) everze (vyklenutí) pupku vzniká při velkém ascitu
e)
peristaltika
žaludku a střeva bývá patrna při pylorostenoze nebo střevní obstrukci (ileus).
Poklep
Nebolestivý, diferenciálně bubínkový
Patologicky: bolestivý –
Pleniesův příznak – dráždění pobřišnice
Bubínkový při dispenzi
střeva, ztemnění nad nádorem, ileem